Národní park Paklenica - domov Vinnetoua a horolezců
Paklenica se rozkládá v jihovýchodní části pohoří Velebit na toku říčky Paklenica. Spolu s Velebitským kanálem tvoří 1 800 metrů vysokou skalní hradbu. Celková plocha parku je 3 657 ha v kruhovém tvaru se vstupem u vesnice Marasoviči. Na poměrně malém prostoru parku zde můžeme vidět na 1 000 druhů rostlin a 1 500 druhů živočichů. K prohlídce lze využít až 150 km turistických a lezeckých tras. V roce 1949 byla Paklenica prohlášena národním parkem, jedná se o 2. nejstarší NP v Chorvatsku.
Od recepce vede stezka zvaná Velký Paklenica, kterou můžeme znát z filmů o Vinnetouovi. Nedaleko vstupu najdeme vchod do systému podzemních chodeb (bunkrů), postavených za války jugoslávskou armádou pod vedením maršála Tita ve 20. století. Bunkry sloužily jako úkryt pro 1 000 lidí. Okolní skály jsou často využívány začínajícími i pokročilými horolezci. Po několika stech metrech se dostaneme k nejužší a nejatraktivnější části kaňonu, soutěsce Klenac, která má 30 – 40 m na šířku, až 400 m na výšku. Odtud cesta stoupá podél potoka vzhůru k zelené oáze Anica luka, kudy protéká pramen pitné vody a je odtud krásný výhled na nižší části kaňonu. Oblíbeným cílem této části parku je Anica kuk, 712 metrů vysoká skála, ke které každoročně směřuje mnoho horolezců a pořádají se tu i horolezecké kurzy.
V kaňonu se nachází také několik zajímavých jeskyní, nejznámější z nich najdeme cestou od Anica luka k Zub Manite peci, další horolezci vyhledávané skále. Vstup do jeskyně Manita pec je možný pouze s průvodcem, uvnitř nalezneme dvě velké síně s krásnými krápníkovými útvary. Dalším místem k obdivování přírody parku je lesní chata Lugarnica, kde je možné si odpočinout a pozorovat okolní krajinu tvořenou buky a černými borovicemi, které zde vytvářejí 2. největší rezervaci borovice černé v Evropě. Od hájovny vedou trasy do méně navštěvovaných částí: Černý vrch, odkud je vidět celé pohoří Velebit; Velká a Malá močidla, kde můžeme pozorovat divokou zvěř u napajedel nebo jeskyně Jama Vodarica.
Po dalším stoupání dojdeme k horské chatě Planinska kuca v nadmořské výšce 550 m. Okolí dominují skály Crljeni kuk a Babin vrh. Nedaleko chaty se nachází několik malých osad (Parici, Ramici) a možnosti dalších výstupů na okolní vrcholky, které jsou vhodné pouze pro zdatnější turisty.
Druhou částí Národního parku je Malá Paklenica, do které je nejsnazší přístup z městečka Seline. Neplatí se žádné vstupné a nenajdeme tu ani recepci, pouze divokou přírodu. Tato oblast je vhodná zejména pro dobrodruhy. Na dně kaňonu je cesta zavalená kameny, mezi kterými lze projít se značnými obtížemi. V období vydatnějších dešťů není vhodné se do kaňonu vydávat, protože bývá často zaplaven. V Malé Paklenici je zakázáno horolezectví. Díky téměř nedotčené přírodě se zdejší skály staly hnízdištěm vzácného supa bělohlavého a domovem hadů a jiné zvěře.
